Když sleduji ve zprávách všech televizních stanic záběry z národní třídy, kde lidé pokládají svíčky a politici kladou věnce, napadlo mě jakým způsobem se dá uctít tento svátek v Brně. Národní třída v Brně není a zřejmě by bylo těžké hledat místo v Brně, které by bylo spjato s událostmi 17. listopadu 1989.

Na druhou stranu i 17. listopadu 1989 si studenti připomínali neméně významné výročí, byť výročí velmi smutné. Tou dobou to bylo padesáté výročí uzavření vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939. A s výročím 17. listopadu 1939 jsou jistě spojena i některá místa v Brně.

Asi nejvhodnějším místem, které je spojeno se 17. listopadem 1939 jsou Kounicovy koleje. Pokud bych tedy dnes chtěl vyrazit někam se svíčkou, vyrazil bych právě sem. Nicméně jsem nevyrazil a nevím proto, jestli i někdo jiný měl podobný nápad, nebo jestli bych byl na místě osamocen.

Jak jsem však zjistil, bylo dnes možno vyrazit se svíčkou do lampionového průvodu a dokonce se zdá, že organizátoři průvodu se inspirovaly podobnými myšlenkami jaké jsem popsal výše. Průvod vyrazil v 18:00 z Moravského náměstí a byl ukončen na Kraví hoře. Program dále pokračoval (pokračuje) mší v kostele sv. Augusta na Kraví hoře a posezením v klubu Topaz právě na Kounicových kolejích.

Pozvánka na průvod je stále k nalezení zde

http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/lampionovy-pruvod-brno-19651/

Před několika dny byl „slavnostně“ otevřen Ivanovický Bauhaus a já jsem si vlastně uvědomil, že vůbec netuším jak to celé vlastně dopadlo. A protože se mi nechce věřit, že bychom byli již tak daleko, že se náš právní stát změnil na „rule of monney“ (vládu peněz), rozhodl jsem se zjistit jaký je současný stav.

Celý spor se dostal až k tzv. Kompetenčnímu senátu (soudní senát složený ze soudců nejvyššího a nejvyššího správního soudu). Tento zvláštní senát byl zřízen, aby ve sporných případech nalezl v českých zákonech nějaký smysl (nadlidský úkol) a rozhodl, kdo je kompetentní se danou věcí zabývat.

Po rozhodnutí Kompetenčního senátu se situace skutečně pohnula (těžko říci zda dobrým, nebo špatným směrem). Senát totiž znovu a opět jinak než ostatní soudy vyložil procesní problém obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora a vůbec povahu takového aktu.

Osobně jsem jeho výklad pochopil následovně: Právo stavět (což je to podstatné oč je veden celý spor) vzniká ze zákona na základě splnění určitých podmínek. Mezi takové podmínky patří například vypracování certifikátu autorizovaného inspektora a to v souladu se zákonem a za podmínek zákonem předpokládaných a jeho doručení stavebnímu úřadu. Z toho se dá dovodit, že pokud autorizovaný inspektor nesplnil při vydávání certifikátu zákonem stanovené podmínky, právo stavět nikdy nevzniklo.

Kompetenční senát se tak domnívá, že žádný správní akt, který by zakládal právo stavět, nebyl vydán a není tedy ani co přezkoumávat. Na druhou stranu se zdá být sporné, zda vůbec vzniklo právo stavět. Kompetenční senát se proto domnívá, že má stěžovatel podat u místně příslušného stavebního úřadu žádost o vydání rozhodnutí podle § 142 správního řádu, které rozhodne zda právo stavět vznikne nebo ne.

Nutno říci, že takové řešení má nejen určitou logiku, ale i jisté výhody. Pro aplikaci § 142 správního řádu není stanovena žádná lhůta a jeho výsledkem je standardní správní rozhodnutí, které je napadnutelné odvoláním případně přezkoumatelné ve správním soudnictví.

V případě Ivanovického Bauhausu se však zatím projevila pouze negativa tohoto rozhodnutí. Předběžné opatření městského soudu v Praze bylo zrušeno, jako rozhodnutí nepříslušného orgánu, stavební úřad vydal kolaudační souhlas a v Bauhausu se prodává.

Jak na tuto situaci zareagovalo (či zareaguje) nesehnutí, které hájí zájmy místních obyvatel, se mi zatím zjistit nepodařilo. Doufám proto, že se brzy objeví další informace na stránce věnované této kauze:

http://www.obcanskeoko.cz/tema/bauhaus-ivanovice/